Politika
12. 01. 2017 (09:09)

Ženy Charty 77 a novodobé disidentky

Napsal(a) Emily Thompson
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Vzdaly se své vlastní svobody, aby mohly bojovat za svobodu ve své zemi – v komunistickém  Československu podepsaly ilegální text, ve kterém žádaly o zachování lidských práv a důstojného chování. 


Překlad  Jana Hokúvová, originál včetně videí v češtině zde

Byly pašeráky (samizdatové literatury a dalších zakázaných tiskovin ze zahraničí – pozn. red.), spisovatelkami, matkami, mluvčími, novinářkami a šprýmařkami. O čtyřicet let později se tyto ženy staly inspirací dalším mladým ženám, které stále za lidská práva bojují.

Psal se rok 1977 a bylo sedmého ledna – a na stránkách významných západních deníků včetně The New York Times a Le Monde se objevil krátký, skromný text. Text byl napsán v Praze, v Československu, o několik dní dříve, a na vlnách Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda a Hlasu Ameriky se o textu diskutovalo a text se vysílal v éteru. Obě stanice, ale i text, byly  v tehdejším Československu zakázané,  text  se šířil pomocí samizdatu a přepisováním.  Autoři a 242 prvních signatářů nazvali text Charta 77;  jejich požadavky byly skromné: vláda má respektovat lidská práva, jak je  přímo zakotveno v Ústavě a mezinárodních smlouvách jako jsou Helsinské dohody z roku 1975, a aby občané mohli svobodně vyjadřovat své názory, aniž by byli pronásledováni.
Odveta vlády byla rychlá a velmi brutální. Ti, kteří byli spojeni s Chartou, byli  zrádci a imperialističtí agenti, mnoho jich bylo uvězněno, byli vyhozeni z práce či ze studií, byli sledováni a bylo jim vyhrožováno. V dalších dvanácti letech  napsali chartisté tisíce stránek popisujících  společnost, jakou si představovali, a sbírali další podpisy, a to vše na úkor své osobní svobody.

V roce 1989 sametová revoluce  konečně  přinesla do Československa konec komunistického režimu. Dramatik Václav Havel, jedna  z největších autorit hnutí Charty 77, se stal posledním prezidentem Československa  a také prvním prezidentem České republiky.

Přestože většina  signatářů a lídrů  Charty 77 byli muži, ženy se taktéž zúčastnily a to nejen jako kurýři a pomocnice (i když i tyto méně význačné úkoly dokázaly zvládnout).

Tento projekt dnešního Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda ukazuje tři ženy, které podepsaly Chartu 77 a další dvě, které se Chartou 77 inspirovaly k dosažení změn ve svých zemích. Následující text je projevem úcty těmto ženám.

V následujícím odkazu najdete celou velkou reportáž, většinou v angličtině, ale rozhovory se signatářkami Charty 77 jsou v češtině.

http://www.rferl.org/a/28217006.html

Zobrazeno 322 krát Poslední úprava - čtvrtek, 12 leden 2017 09:19

Zanechat komentář

Vyplňte všechna pole, která jsou označena hvězdičkou (*). HTML značky nejsou povoleny.